Brestové 20.-22.11.2009

Hlídám doma Jiříka (drcám ho v kočárku) a přitom sa balím. Moc nestíhám a eště do toho střihám lístečky na hru. Pak rozlúčení s rodinkú a poklusem na autobus. Na zastávce už je většina děcek a hromada rodičů (počet rodičů rok od roku roste, dřív tam nebývali žádní, pak sem tam nekdo…). Odpovídám na spoustu dotazů, do toho kontroluju batohy a počítám děcka, Nanečisto si dáváme batohy na záda, když přijede jiný autobus.

Za chvilku už jede ten náš. Diriguju Eržu a Bazziho. Majú nastúpit první a poskládat děckám batohy na plošinku v autobuse. V okamžiku, kdy stójím na schodoch v autobuse a objednávám lístky zvoní telefon. Zapomněl sem si doma PET lahev na pití. Asi sem odsekl do telefonu (nechtě) moc agresivně… Platím, počítám děcka a jedem. Erža a Bazzi sa s těma batohama moc nepohráli. Naházali ich na hromadu a teď jim to padá. Děcka kecajú, blbnú a hádajú sa, kama jedeme. Ve Květné vystupujeme a berem sa směrem k hranici. Upravujeme nekolik batohů, děcka pomály zjišťujú, jaké to je, chodit s báglem. Celkem nám to ide. Myslél sem si, že to bude horší. Malinko to skřípe s kázňú. Trochu sa bójím, aby nekerý neskočíl do silnice, hlavně v místech, kde néni chodník a všeci mosijá jít husím pochodem.

Asi za dvacet pět minut sme na Slovensku. Autobus má podle internetu jet v 19.10. Na zastávce je napsané 19:25. Nakonec opravdu čekáme hodinu. Už je celkem zima. Děcka sa nudijá, ale stojíme na fleku mezi silnicú a říkú. Konečně jede bus. Nahlásím počet, zjišťuju, že nemáme nárok na žádnú slevu, protože namáme prúkazky a děcka nastupujú. Řidič chvilku diskutuje a ukazuje mně na displeji částku 11,20 є. A to nezapočítál batohy. „Potrebujete lístok?“ „Nepotřebujem“ „Tak dajte 5 eur a iděm.“ Vytahuju pětieurovku a opravdu iděm…

Na zastávce nás čekají manželé Smetanovi, prarodiče Čárlí a naši hostitelé. Doputujeme k chatě a ubytováváme sa. Chata akorát pro nás. Možná až trochu moc luxusu. Paní Smetanová nám uvařila čočkovú polévku. Paráda. Teplé nám bodlo. Děcka za chvilku zmizely do patra a hrajú Městečko Palermo. Nechávám ich a vykládáme se Smetanovýma.

Před desátú ženu děcka na kutě. Eště místo večerníčku dva příběhy Otakara Batličky a dobrú noc. Se staršíma spíme dolu před krbem a celú noc topíme, aby sa chata vyhřála.

Více jak 150 fotek je ve fotogalerii

Výlet – Moravské Lieskové – Osada Brestové

V pátek po škole jsme vyrazili na Slovensko. Jeli jsme od Váhy a vystoupili jsme v Květné, abychom přešli na další zastávku na Slovensku. Na zastávce jsme čekali asi hodinu, než přijel autobus. V Brestovém se nás ujala paní Smetanová, která byla tak hodná, že nás nechala u nich na chatě. Hned jak jsme dojeli a vybalili si věci, dostali jsme teplou polévku a povečeřeli jsme. Když byla večerka, jestli chceme přečíst večerníček. Všichni nadšeně souhlasili. Bylo to moc zajímavé.  Další den jsme šli na pracházku na protější kopec. Tam jsme si zahráli parádní hru-Vaření piva. Byly jsme jako trpaslíci a vařili pivo ze čtyř různých ingrediencí, které byly různě schované v lese. Hru nám ztěžoval Bystrozraký a dva zlí skřeti. Potom jsme sešli dole z kopce a šli poobědvat. Někdo si dal guláš, a někdo z vlastních zásob. Po obědě jsme šli na dřevo a potom jsme ho řezali. Když jsme to dodělali, šli jsme hrát hru- flusat do misky půl roku prošlím hráškem. Když jsme se všichni vystřídali začali jsme flusat hrášek po sobě. Byla to velká sranda. Pak jsme šli do chaty a měli jsme chvilku klidu. Večer jsme šli já a Martin vařit večeřu-špagety a maso. Celkem se nám to povedlo, protože jsme to nemuseli vařit na ohništi. Pak jsme hráli různé hry a nakonec jsme šli spat.    Míša nám znova četl večerníček. Další den jsme se probudili a sbalili se. Pak jsme hráli nějaké hry a potom městečko Palermo. Nakonec jsme poobědvali a šli na zastávku. Autobusem jsme dojeli na hranice a museli rychle přejít na další zastávku v Květné. Nakonec jsme dojeli do Nivnice k Váze a rozešli jsme se.

Šmudla

1. den – příjezd

V Nivnici na zastávce Váha jsme nasedli do autobusu jeli jsme až do Květné, kde byla konečná; potom jsme šli asi kilometr na první slovenskú zastauku a tam jsme asi hodinu čekali. Mimochodem jsme šli ve složení: Šmudla,Martin,Šárlí, Mačeta, já, James, Saša, Bakuri, Adam, Bobek, Hekr, Patrik, Míša, Erža, Bazzi, Katka. Potom dojel autobus a jeli jsme do osady Brestové. Na chatu nás zavédla osudná paní Smetanová. Za pár minut jsme prozkúmali patro a obsadili patrové postele a madrace na zemi.Potom jsme hráli upíry, večeřali a hráli městečko Palermo.

2. den

Ráno jsme posnídali a šli na výpravu, ušli jsme asi dva a půl kilometru a Míša odešel připravovat hru na pivovarské trpaslíky. Když sa vrátil, tak nám vysvětlil pravidla: hraje sa na družiny. Na kraji lesa má každá družina svůj ešus. V lese sú schované čtyři ešusy v jednom je slad (červené papírky), v druhém voda (modré papírky) v třetím chmel (zelené papírky) a v čtvrtém ječmen (žluté papírky). K ešusu sa vždycky nosí po jednom papírku. Když je nashromážděné od každé barvy po jednom, tak sa čtveřica hodí do družinového ešusu a dělá dohromady pivo. V lese pobíhajú dva skřeti a když nás plácnú, tož jim mosíme dat náklad. A jeden Bystrozraký, kterém jsme náklad dali, když nám přečetl číslo připichnuté na zádoch. Delfíny jsme porazili 29:27. Potom sa šlo zpátky. Celú dobu nám paní Smetanová šíleně vyvařovala. Když jsme poobědvali, šli jsme pro dřevo. Potom jsme ho lámali a řezali. Potom byla hrášková bitva. Asi pět minut po  jejím konci přijel kůň Sahara, tak jsme sa na ní hodinu vozili. Potom jsme šli na další výšlap. A když jsme sa vrátili, hráli jsme farmáře a šlo sa spat.

3. den – odjezd

Ráno jsme posnídali a sbalili sa. Potom jsme hráli farmáře a městečko Králíčkov a Bazzíčkov, to sa hrálo stejně jak Palermo. Já jsem byl v králíčkově Anarchista. A potom už sa jelo.

Zdar, Jenda

Napsat komentář