téma dne – VZDUCH
tábor TOM Nivnice a lidí z Bělé nad Svitavou
v syžetovéj, mediální aj muzikantskéj spolupráci s Nivničkú
a s celotáborovú hrú: O bohyni a zbojníkoch
výprava do kraja
úterý 11. srpna 2009 … tábořiště Lubina, slovenská strana Bílých Karpat
Další ingredience pro bohyňu do lektvaru, který zničí zbojníky je – VZDUCH.
Příběh tohoto dne začal opět setkáním s bohyní. Bohyně po účastnících vždy chce za odměnu nějakou surovinu na lektvar, kterým v poslední fázi hry odkryje tajemství zbojníků. Tento den bude chtít vejce ptáka Větroplacha. Získat toto vejce je na první pohled velice obtížný úkol, ale na pohled druhý je to ještě horší. Jedna z bohyň nejen ví, kde bájný pták sídlí, ale dokonce ví, že jeho vajíčka se nedá jen tak beztrestně dotýkat. Pokud by se jej někdo dotknul vajíčko by bylo pro lektvar nepoužitelné. Ví i čím mohou vajíčko sebrat a dokonce i tuto záhadnou věc vlastní. Ehmm, tedy vlastnila. Tou prapodivnou věcí je Vejcochňapka, na první pohled úplně obyčejná zimní rukavice. Ale pozor obyčejná není, jak bylo zmíněno pouze ní se lze vajíčka dotknout. Co se ale nestalo? Všudy přítomné zlo v podobě zbojníků všechny Vejcochňapky odcizilo.
hra na získání VEJCOCHŇAPKY:
K tomuto úkolu byla potřeba kreativita a šikovné ruce. K zajetí zbojníka děti musely vyrobit nějaký výrobek, jaký to bylo na každé družince. Po vyrobení jej umístily jako návnadu na zbojníka do lesa. Kolem výrobků se natáhla smyčka přivázaná ke stromu, které po sebrání věcí připoutala zbojníka ke stromu. Družinky odešly a v lese zůstaly jen bohyně. Když družinky opět přišly, našly vyrobeného zbojníka připoutaného ke stromu a bohyni ze zprávou, kterou vytáhla ze zbojníka v době, kdy ještě mluvil. Zpráva byla zašifrovaná a bylo na ní zaneseno umístění ukradených Vejcochňapek. Ty pak družiny objevily a získaly.
VEJCODROM aneb důvod proč nesnáším vejce
Po obědě přišla na řadu hlavní hra, kde se získalo vytoužené vejce. Po získání Vejcochňapky bylo získaní vejcete ptáka Větroplacha o něco jednoduší. Ale cesta to byla pořádně náročná.
Družinka se rozdělila na jednoho chytače, dva střelci a zbytek jsou nosiči.
Nosič – těchto lidí bylo nejvíce, starali se o to, aby bylo vajíčko na nosítkách v bezpečí. Jinou speciální funkci nemají. Cílem bylo donést vajco bohyni.
Chytač – člověk, který mohl jediný sáhnout na vejce. Vejce nakládat, pokud jej duchové shodili, mohl se jej pokusit chytit a pokud se při dopadu na zem nerozbilo, mohl jej naložit znovu. Pokud se rozbilo, mohl naložit nové, pokud dojšli opět k hnízdu.
Střelec – velice důležitá role, střelec bránil své druhy před duchy, po nichž vrhal pytlíky s vodou. To ducha neodehnalo, ale na 15 vteřin znehybnilo. Střelec jediný byl náchylný na dotyk ducha.
Duch – v této hře byl on ten zlý. Snažil se, aby táborníci nedostali žádné vejce. Byl celkem pomalý. Ze začátku útočili na týmy nějak rovnoměrně, ale po chvíli jich útočílo víc na družinku, která dělala největší hluk. Způsob jakým mohou ohrozit vejce je přijít k němu a začít jej odnášet zpátky k hnízdu, způsob jakým se to dalo zvrátit bylo ducha znehybnit a vejce mu musel chytač vzít. Pokud se duch dotknul střelce, ten se nesměl hýbat do té doby, dokud nepronesl záchranné zaříkávadlo…
● jura & vlasti ●
● fotky z pátého dňa na Lubině sú TADY ●
● videjko z pátého dňa je TOŤ ●