Za noci letního slunovratu

„Pane Bože, kolik už sa toho stalo od toho dňa v dvaadevadesátém roku, kdy sem v Nivnici začál vést hopsák, po tento obrovský oheň, u kterého tu dnes se mnú sedí nadšená dcerka Bělinka jako i synek Vojta, sestra Ajka s manželem Jurú, synkem Janíčkem a mnoho dalších milých lidí… Pane Bože, děkuju… Na světě je krásně… Džabog, Džabog, bog, bog, bog, Kručan, Kručan, Nivničan…“ Takovými myšlenkami jsem uvnitř víru svých myšlenek vítal příchod léta desátého roku třetího tisíciletí nad spící Nivnicú.

Oheň září do dáli. Kolem Nivnice sa dookola blyská. Bójíme sa, že fakticky dojde tá smršť, kvůli které je pro Zlínský kraj vyhlášený Českým hydrometeorologickým ústavem stav nebezpečí. Ale nebójíme sa už tak moc. Šak ti, co u kaple spat nechtěli, už dávno odešli. Těch, co tu spat ve stanoch chtěli, sme donutili, aby jich sbalili a včíl už hrajú Bang v turisťáckéj klubovně a chystajú sa spat. Je půlnoc. Oheň už hlídáme enom s Jurú, Ajkú a celú rodinkú Fuksovú. Terezie i Rozárka spí těsně za dosahem plamenů a my si vykládáme, popíjáme, hlídáme oheň a nakonec přes něho aj skáčeme. Je to úchvatný pocit. Cítím, že vím, proč mé předky oheň tak fascinoval.

V zimě, po vydařené zimě-slunovratové besídce, jsem si snil… Jakože si na letní slunovrat postavíme u kaple nad Nivnicú stany, děvčice upletú z lučních tráv a bylin věnečky, kluci si podobně ozdobíjá svoje palice… Jakože uděláme na zemi parádní hostinu, a potom přitančíme ozdobení trávú k ohništi, vatru přesně se západem slunka podpálíme… Jakože tam pak spálíme aj svoje trávové ozdoby a palice, budeme zpívat, tančit a hrát hry, dokud nepadneme únavú, abysme ráno přivítali východ už LETNÍHO slunce.

A ono sa to včéra fakticky stalo skutečností. Až na tú hrozbu smrště, se kterú sme nepočítali, a která nás přinutila opustit návrší nad Nivnicú spíš jak ráno. Ale to je život, že? A krásný.

Ať žije LÉTO 2010. A nezapomeňte, že Modřínová lúka bude od 2. do 5. červenca 2010! Hlaste sa!!! Krivák už je netrpělivý, kolik toho má objednat :O)

zapsal 19.6.2010 po východu slunka Vlastim!
pozn: Džabog a Kručan sú ponivničtěné jména
mýtických slovanských bohů Dažboga a Kračuna

Napsat komentář