Praha – zážitky účastníků

V sobotu, 13. 11. jsme vyrazili do Prahy. Tady si můžete přečíst pár vět přímo od účastníků a ve fotogalerii pak prohlédnout fotky…

Tak, co napsat. Hodně zážitků se ani nedá popsat. Praha byla perfektní. Ze začátku jsem se tam moc netěšil a cesta tam byla nudná a ospalá. Cesta metrem s Míšovými starostmi, aby se někdo neztratil,  ve všech pravděpodobně vzbudilo jisté napětí. Až do cesty zpět to ale bylo v pořádku. Tam jsme na chvíli  Míšovi utekli a poslechli si vynadání a pár chyb co jsme udělali (já a Šmudla jsme se zpozdili v KFC a Šárka, Čárlí a Erža odbočili jinou cestou než ostatní v procházce po Praze).

— Ve fotogalerii je skoro 80 fotek —

Ten kopec schodů na Hrad byl po brzkém stávání a klepáním se vlakem dost těžký 🙂 ale nahoře jsme si dali pauzu na výhled a focení se se stráží. Pak jsme se šli podívat do Zlaté uličky, která se právě opravuje, takže jsme jenom nakoukli přes plot a Míša nám o ní něco pověděl. Dál jsme šli k nejstarší bazilice sv. Jiří a do chrámu sv. Víta. Před ním Šárka zpozorovala skupinu (asi) Japonců ve školních uniformách a chtěla si je vyfotit, ale říkala že je to trapné. Šmudla je nakonec pomocí štítu – Čárlí vyfotil. Menší divadlo nastalo při focení před chrámem sv. Víta, kde si k foťáku musel Míša i lehnout na zem!

Pak jsme šli směrem na Malou stranu a na nádvoří na Hradě jsme zase potkali ty Japonce. Erža se jich šel zeptat slovy „foto, foto“ a ukazováním rukou na foťák, jestli by se s ním nechtěli vyfotit. Ale jejich vedoucí mu řekla něco takového, že nemají čas, nebo co.

Pak jsme šli k Vltavě na jedno dětské hřiště sníst svoje zásoby a trochu si poblbnout na hřišti. Přes Karlův most jsme šli na Staroměstské náměstí, na Pražský orloj, kde akorát bylo ohlášení celé hodiny. Pak jsme šli k nedalekému McDonaldu, po cestě přišlo to zabloudění Šárky, Čárlí a Erži. Tam jsme poobědvali, já a Šmudla jsme šli do KFC na Václaváku a přišli s dvacetiminutovým zpožděním a Medes a Lidkou šli do nějaké restaurace.

Následně jsme metrem přejeli na Anděla, kde nás čekalo to překvapení. Byla to velká výstava modelových vláčků. Vláčky, autobusy, auta se pohybovaly, semafory a světla blikaly, střídání den a noc, nádherná krajina včetně zříceniny, jezer, mostů, lesů, měst, letiště a další úplně jako pravé! Fakt nádherné. Já, Šárka, Šmudla, Čárlí a Šimstr jsme zakotvili v dětském koutku a stavili jsme si domečky z lega.

Pak jsme přejeli zpět k Hlavnímu nádraží a vlakem domů. Cesta domů, aspoň pro mě byla fakt zajímavá, menší hádání se s nějakým Angličanem, a pak soukromá párty v kupéčku starších (já, Bazzi, Erža, Čárlí, Šmudla a návštěvník Saša, který stejně celou cestu čuměl do Šmudlového mobilu). V Uherském Hradišti přisedli do vlaku fanoušci Slovácka z fotbalu proti Spartě, tak jsme si poslechli pár keců a shlédli divadlo jak jedna paní lištila opilému vtipnému chlapovi a chtěla volat policajty 🙂 A to je asi tak všechno.

Martin

Vstávání sa mně nelíbilo, protože v tu dobu chodím spat… ve vlaku jsem napůl chrněl, napůl sa nudil. Cesta zpět byla milionkrát zábavnější 🙂

Šmudla