Vandrácká 50 — zážitky dětí

Reakce členů našeho oddílu na Vandráckou 50 přes Bílé Karpaty:

V sobotu 7. 4. 2012 jsem šel s tatínkem na Vandráckou50. Ráno jsme se nachystali a kolem osmé vyšli na vandr. Na hřišti nám dali mapu a papír, kde jsme se podepsali. Až jsme se podepsali, tak jsme vyrazili. Cestou jsme si vykládali. Po trase byly umístěné vtipy, které jsme si četli, dost se nasmáli, a pak jsem je doma vyprávěl mamince. V půlce jsme potkali taťkového kamaráda Tomáše s klukama a společně jsme pokračovali dál. V lese  u Hrabiny jsme si dali přestávku. Když jsme šli  lesem, tak jsme si vykládali a hráli slovní fotbal. Na Hrabině jsme posvačili. Jakmile jsme vyšli na louku, rozhlédli jsme se po krajině. Šli  jsme dlouho až jsme přišli k lesíku před kontrolami. Na kontrole jsme dostali razítko a tatranku. Tady jsem potkal kamaráda Adama, se kterým jsem pokračoval dál. V lese jsme narazili na psa, před kterým jsme raději vylezli na strom. Pokračovali jsme ještě dlouho než jsme přišli k přehradě. Tam byla přestávka. Potom jsme se vydali na Čupák. Z Čupáku jsme šli do cíle našeho putování – na hřiště, kde jsme dostali diplom za ujíté kilometry. První Vandrácká v mém životě byla super a jistě ne poslední.

Honza Ch.

V sobotu 7. 4. jsme šli na vandráckou 20. Brzo ráno jsme se přihlásili a v 7:30 jsme vyrazili. Nejdřív jsme šli do Korytné a z tama jsme šli na Hrabinu. Na Hrabině jsme si odpočinuli a šli jsme na K3. Přitom jsme oběvili Korytnanskou rozhlednu. Na K3 jsme se potkali z Honzou a dostali jsme tatranku a čaj. Potom jsme spolu šli na přehradu a z tama jsme šli k cíli. V cíli jsme dostali účastnický list a šli jsme domů. Zvládl jsem to!

Adam V.

A v naší fotogalerii také najdete několik fotek.