Výlet do Brna

V sobotu 22.10. 2011 proběhlo v Brně potáborové setkání členů letního tábora Lubina.

V galerii je několik fotografií. —

A jak se výlet líbil?

V sobotu 22.10.byli na výletě v Brně. Autobusem jsme jeli na vlakové nádraží do Uh. Brodu, ale do Brna jsme jeli vlakem. V Brně jsme šli do lanového centra a všechny to bavilo. Potom jsme poobědvali a šli jsme se podívat na věž kostela Svatého Petra. Bylo z tama vidět celé Brno. Z tama jsme šli na hrad Špilberk. Pak jsme šli na nádraží a odjeli jsme domů. SUPER VÝLET!!!

Adam Velecký

V sobotu 22. 10. 2011 mě ráno maminka vzbudila v 5 hodin. Chtělo se mi z postele, protože jsem se do Brna těšil. Jeli jsme autobusem do Uherského Brodu. Ve vlaku jsem měl dlouhou chvíli. Nejezdila tam babička s cukrátkama. Po dlouhé cestě jsme byli konečně v Brně. Z nádraží jsme šli do Jugle parku. V lanovém centrum byli těžké překážky, ale zvládli jsme to. Nejvíc se mi líbil přechod přes liány. Šel jsem krůček po krůčku, abych nespadl. Vyhladovělí jsme šli do MEKÁČU. Ještě předtím jsme šli podívat na brněnského draka. Po posilnění cheeseburgrem jsme vyšlapali na věž katedrály sv. Petra a Pavla. Na věži byli dva maxi zvony. Zamířil jsme na hrad Špilberk do podzemní věznice. Po prohlídce jsme šli do nákupního centra, tam jsme si řekli, že máme půl hodiny na kupování na cestu. Přáli jsme si vlak s kupéčkama. Babička s cukrátkama zase nejezdila. Cesta rychle ubíhala a hned jsme byli v Brodě. Byl to pěkný výlet!!!

Honza Charvát

Výlet do lanového centra v Brně.
Výlet do lanového centra v Brně.

Lubina 2011 — potáborové setkání

V sobotu 22.10. 2011 proběhne v Brně potáborové setkání členů letního tábora Lubina 2011 a dalších členů TOM Nivnice.

Program:

  • Odjezd z Nivnice 5:35 od školy (nebo Besedy) do Uherského Brodu. Odtud vlakem v 6:09 do Brna.
  • Návštěva lanového centra Jungle park (děti si vyberou trasu podle svých možností a schopností). Pokud se někomu zalíbí, může si připlatit další trasu z vlastních peněz.
  • Po programu budeme hrát v okolí drobné hry.
  • V případě nepříznivého počasí navštívíme halu Bongo.
  • Odpoledne podle počasí navštívíme Špilberk, Petrov a střed města.
  • Odjezd z Brna 17:28, příjezd do Uh. Brodu 19:41. Odjezd autobusu 19:42, příjezd do Nivnice ke škole 19:58.

Do pondělí  17.9. musí každý odevzdat papírovou návratku, nebo závazně potvrdit účast na email tomnivnice(zavinac)seznam(tecka)cz nebo na telefon 732405684 (Jiří Miškar). Papírovou návratku musí každý přinést na středeční schůzku nebo v nejhorším případě v sobotu ke vlaku.

Na akci budeme vybírat 200 Kč. V ceně je cesta do Brna, jízdenky na MHD, vstup do Jungle Parku, popř. další vstupné. Na akci budeme k pokrytí všech nákladů čerpat dotaci od Asociace turistických oddílů mládeže ČR. Případný přebytek peněz vrátíme rodičům. Doporučujeme kapesné v max. výši 200 Kč a drobné na WC. Peníze odevzdejte zároveň s návratkou.

S sebou si každý vezme: sportovní oblečení a obutí podle počasí, svačinu, pití, pláštěnku nebo deštník. Vše do batohu na dvě ramena. Občerstvení si budou moci děti i koupit ve městě.

Tento text, včetně návratky na akci si můžete stáhnout ve formátu DOC — Lubina 2011 – potáborové setkání.

Lubina 2011 — 9. den

Dopoledne nás čekala procházka k blízkému památníku, kde jsme si zahráli na rybáře a obchodníky. V průběhu hry začalo pršet a pršelo až do pozdních nočních hodin.

Zbytek dne jsme proto strávili ve velkém stanu hraním Aktivit, dalších menších her a přípravou na noční střetnutí se samotným drakem Šmakem.

Drak Šmak ve svém doupěti.
Drak Šmak ve svém doupěti.

Ten se skrýval ve své sluji, kde spal na ukradeném trpasličím pokladu. Každý trpaslík se musel do jeho doupěte sám vloupat a ukrást mu kousek pokladu. I když drak vrčel, řval a chrlil oheň, trpaslíci vyvázli beze ztrát.

Tento náš noční výpad draka velmi rozčílil…

Lubina 2011 — 8. den

Ráno jsme se učili kouzla ve škole magie, kde studoval i Gandalf. Někteří studovali lépe, některým naopak kouzla moc nešly, ale nakonec se z nás všech stali čarodějové začátečníci.

Po obědě se trpasličí rody rozhodly usmířit si své bohy, a tak pro ně z přírodnin vytvořily obrazy. Trpasličí bohové se nakonec rozhodli ukázat nám na chvíli slunce. Po dlouhé době jsme si tak mohli zase nasadit kráťase.

Obrazy bohům — Dýmkové koření pro Gandalfa.
Obrazy bohům — Trpasličí bojovník se sekerou.
Obrazy bohům — Trpasličí bojovník se sekerou.
Obrazy bohům — Mořská panna vítá trpasličí námořníky.
Obrazy bohům — Mořská panna vítá trpasličí námořníky.
Obrazy bohům — Fousatý trpaslík.
Obrazy bohům — Fousatý trpaslík.

Na to přišel Gandalf a my opět vyrazili na cestu za pokladem. Čekal nás poslední úsek cesty Temným hvozdem, na kterém se nachází království lesních elfů. Ti nás ale nechtěli pustit dále a začali celou naši skupinu chytat. Nakonec se několika statečným trpaslíkům podařilo uniknout a osvobodit ostatní zajatce. Elfy jsme proto nechali za sebou a utíkali z Temného hvozdu pryč.

Nakonec se před námi otevřela planina a v dálce jsme uviděli cíl naší cesty — Osamělou horu.

Lubina 2011 − 7. den

Tento den jsme se opět shledali s Gandalfem, který naštěstí skřetům utekl. Jakmile jsme se s ním uvítali, vyrazili jsme směrem k Temnému Hvozdu. Tento nebezpečný prales musíme projít, pokud se chceme dostat až k našemu pokladu. Bohužel jsme hned na kraji lesa narazili na rozvodněnou řeku Zapomnění, která uspí každého, kdo do ní spadne. Lávka přes tuto řeku byla rozbitá, a tak většina z nás nakonec do řeky spadla.

Spící trpaslíky jsme pak museli přenést celou cestu až do tábora. Cesta se tak zkomplikovala a nebyla nijak jednoduchá. Nakonec jsme se dostali do tábora všichni a spáči se jako zázrakem probudili.

Odpoledne jsme pak věnovali obchodování. Prodávali a kupovali jsme ponožky (papírové) a snažili se na nich zbohatnout.

Gandalf zdolává rozvodněnou řeku Zapomnění.
Gandalf zdolává rozvodněnou řeku Zapomnění.

Lubina 2011 − 6. den

Ráno nás pro změnu překvapilo neuvěřitelně škaredé počasí. Proto  se musely děti schovat do vyteplených spacáků a napsaly příběh Best of Glum (některé práce k vidění zde na webu). Po vydatném, teplém a výborném obědě byl polední klid a všichni to moc ocenili.

Poté pronásledoval trpaslíky Glum v nebezpečných, tmavých jeskyních (v bludišti). Skoro všechny sežral, a proto hráli další drobnější hry až do večeře. Po večeři byl obrovský oheň a ještě větší zábava u táboráku až do večerky.¨

Glum v bludišti.
Glum v bludišti.

Lubina 2011 – The Best of Glum

Reakce některých dětí na noční setkání s Glumem v jeho chýši.

Každý si představuje Gluma jako šerednou příšeru, ale ve skutečnosti je to skřet. Všichni jsme seděli v jídelně. Každý si měl pro Gluma připravit hádanku. Když Glum nevěděl odpověď na hádanku, tak nám dal kouzelný prstýnek. Kdo neuhodl, tak ho snědl. — Kateřina Provodovská

Když jsem šel na řadu bál jsem se, ale pak jsem se přestal bát. Když jsem šel ke Glumovi uviděl jsem vypoulené oči a blikající světla v chýši. Řekl: „Pojď jestli se nebojíš,” šišlavým hlasem. Pořád se vyptával na ryby. Pak jsem mu konečně řekl hádanku: „Šla jedna husa za druhou. Kolik jich šlo?” On se zamyslel a řekl, že dvě. Ne, šli tři. On zašišlal: „Tady máš prsten a běž!” A já teda šel. — Honza Lustig

Ke Glumovi jsme chodili postupně. Když přišla řada na mě, byl jsem nervozní. Šel jsem kolem planoucích pochodní a svíček. Došel jsem ke Glumovi a pozdravil jsem: „Dobrý večer.” Glum se vyptával na mé jméno, tak jsem mu ho řekl. „Trpaslík Ondra, šťavňatoušký Ondrášek. Pojď ke mně blíž, blíž, ať si tě prohlédnu.” Glum měl vypoulené oči, plovací blány a dlouhé ruce. Zašišlal: „Dej mi tvou rušišku” a já mu ji podal. Dal mně na ni pusu a olíznul ji. „Šťavňaťoušký a chutný,” řekl Glum. Dal jsem mu hádanku. „Je to bílé, černé, bílé, černé. Co je to?” Glum se zamyslel a řekl: „Je to černoch na kolotoči?” Z toho jsem fakt nemohl a zasmál jsem se. „Je to jeptiška padající z kopce.” „Vždyť je to jasné,” řekl Glum a dal mi prsten, „jestli hned neodejdeš, tak tě sežeru.” Já byl rád, že jsem získal prsten a odešel jsem spát. — Ondra Konopáč

Svíčka vedle svíčky. Pomalu jsem postupovala úzkou cetičkou až jsem došla k malé chýši. Z té se už ozývalo: „Trpaslíčku, pojď sem. No tak pojď blíž.” Měla jsem knedlík v krku, ale šla jsem pořád blíž a blíž. Vešla jsem do chýše a tam seděl Glum. Byl velké postavy, přes sebe měl šedý plášť a velké pimpongové oči. „Copak mi neseš, trpaslíčku?” Na to jsem mu odpověděla, že mu nesu hádanku. Chvíli přemýšel, co to znamená a pak odpověděl: „Jó, ty myslíš hádančičku? A co bys řekla tomuhle, že když hádančičku uhodnu, tak tě sním?” S tím jsem souhlasila, proto jsem dostala od Gluma pochvalu, že jsem odvážná. „Jaký je rozdíl mezi televizí a nočníkem?” Glum si chvíli říkal pořád dokola: „Televize, nočníček.” A pak na mě vyjel s otázkou: „No tak, co to je?” Trochu jsem se ho lekla, ale odpověděla jsem mu: „Žádný! Je v tom jedno a to samé, akorát v nočníku je to lépe vidět.” „No dobře, tak tady máš prstýnek. Kouzelný prstýnek.” Poděkovala jsem a šla jsem po dlouhé době spát do stanu a spala jsem až do rána. — Andrea Jeřábková

Na glumovi se mi nejvíce líbilo, jak prapodivně a zajímavě mluvil. Jeho oblečení vypovýdalo o jeho divném způsobu života. Ale jeho oči, velké oči se mi líbily asi ze všeho nejvíce, protože byly hodně vidět. A také se mi líbily ty prstýnky, které nám dával jako odměnu za hádanku, kterou jsme mu dali. Bylo to velmi hezké zpestření chladného večera. Ještě, že moji hádanku neuhodl nebo by mě sežral. Schválně vy byste uhodli? Co je vrchol obezity? Když spadnete ze všech 4 stran postele najednou. — Hanka Kösslerová

Lubina 2011 − 5. den

Dopoledne pátého dne bylo odpočinkové, protože jsme se ještě vzpamatovávali z Mlžných hor. Hráli jsme různé menší hry, zpívali a jen tak relaxovali. Po obědě pak ale přišel Gandalf a společně se všemi trpaslíky jsme vyrazili na další cestu.

Čekalo nás ale nebezpečí v podobě vrrků a skřetů. Gandalf naštěstí jejich útok předvídal, a proto jsme všichni stačili vylézt na stromy (dřevěná konstrukce, na kterou se vlezlo více jak 16 trpaslíků), odkud jsme proti vrrkům bojovali pomocí připravené munice (papírové koule). Nekonečným hordám vrrků a skřetů jsme nakonec unikli jen o vlásek s pomocí Gandalfových přátel — horských orlů, kteří nás na svých křídlech odnesli do bezpečí.

Štěstí ale při nás nestálo dlouho. Jakmile jsme s díky opustili orly a vydali se na další cestu, opět jsme byli napadeni menší skupinou skřetů. Gandalf je dokázal sám odlákat a zneškodnit. Sám se ale ztratil, a proto jsme museli pokračovat v cestě sami.

Při putování hustým, tmavým lesem jsme narazili na podivné stvoření, které samo sebe nazývalo Glum. Jelikož byla velká tma a my se mu nedokázali vyhnout, museli jsme dlouhé hodiny vymýšlet nejrůznější hádanky. Nakonec se ale setkání s podivným stvořením vyplatilo, protože jsme od něj získali magický prsten, který (jak doufáme) nám pomůže v naší další cestě.

Snad co nejdříve najdeme Gandalfa.


Lubina 2011 − 4. den

Dnešní ráno začalo dříve než obvykle a to z důvodu odjezdu na výpravu do Mlžných hor (Súľovské skály). Autobus nás naložil na zastávce v Hrabové a odvezl nás na úpatí Mlžných hor. Celá trasa nám trvala zhruba 6 hodin. Museli jsme zdolat mnohé kopce a různé nakloněné roviny, ale nakonec jsme všichni zdárně doputovali zpět k našemu povozu, který nás odvezl zpět do tábořiště. Tam nás čekala teplá večeře, sprcha a útulný spacák.

Pochod Mlžnými horami (Súľovské skaly).

Lubina 2011 – 3. den

Ráno ještě chvilku pršelo, ale nakonec se vyčasilo a dokonce jsme zase uviděli slunce. Dopoledne jsme strávili hraním menších her na náměstí v Hrabové. Odpoledne jsme pak vyrazili na naši nebezpečnou cestu za trpasličím pokladem. Vyrazili jsme z Roklinky a hned jsme narazili na první nebezpečí — tři zlobry, kteří na nás číhali na kraji lesa. Zlobr je ve Středozemi velmi vzácný, ale zároveň velmi nebezpečný tvor, kterému je se radno vyhnout. Jediný způsob, jak jej zneškodnit je ukořistit jeho kouzelné kameny, které jej udržují při životě. To se nám všem nakonec úspěšně podařilo, a tak pro nás zlobři již nepředstavovali hrozbu.

Zneškodnění zlobři již pro nás nejsou hrozba.

Gandalf zjistil, že kameny obsahují skrytou zprávu, kterou je možné získat provedením složitého kouzla (kameny představovali desky Hanojských věží, které bylo nutné vyřešit). Zpráva nás zavedla do zlobřího úkrytu, ve kterém jsme nalezli kouzelné meče. Ty nám jistě pomohou v našem dalším putování.

Stavba Hanojských věží.