Téma dne – PŘÍJEZD a UBYTOVÁNÍ

tábor TOM Nivnice a lidí z Bělé nad Svitavou
v syžetovéj, mediální aj muzikantskéj spolupráci s Nivničkú
a s celotáborovú hrú: O bohyni a zbojníkoch

Oblékl sem sa v pátek ráno do prostého kroja a vyšél před barák. Hneď před naším máme autobusovú zastávku. Pomály sem sa na ňu došúrál a sedl na lavečku. Nesnesitelné vedro… Opřél sem sa o harmoniku a čekál na „táborový“ autobus z Brodu. Mám od Jury Miškara za úkol nasednút, vytahnút harmoniku a cestú z Nivnice na Lubinu naučit všecky v busu dvě lidové písničky o zbojníkoch, keré sa v našem kraji zpívajú, a keré potom budú táborníci zpívat na Lubině 2009.

Na lavečce přemýšlám nad tým, jak je dobře, že Turisťák a Nivnička spolupracujú a uvažuju, jak uděláme zas společnú vánoční besídku. Z mylenek mňa ale začínajú vytrhávat pohledy ludí z kolem projíždějících aut. Nevěřím svým očám. Smějú sa mně, dokonca bych řekl: ´vysmívajú´, nekeří aj ukazujú prstem. Asi jim přijde nesmyslné to, co mám v nepatřičném čase – pátečního poledne – na sobě. Kam sme to dopracovali, když člověk v kroji na ulici je na Slovácku nekomu k smíchu?

— Fotky z prvního dne tábora jsou k vidění zde —

Autobus přibrzďuje a nasedám. Uvnitř je naprosto jiná atmosféra. Vítá mě spousta rozzářených očí a usmívajících se dětí a mladých. Jsou zdaleka, až z Bělé nad Svitavou, a je na nich vidět, jak se těší na tábor. Vítáme se a autobus jede k nivnické turisťácké klubovně, kde už netrpělivě čekají nivničtí turisťáci. Vítání … úsměvy … záplava bílé barvy … všeci sú tu, stejně jak já, v prostých krojoch … tábor bude totiž O ZBOJNÍKOCH A BOHYNI …

Nivničané přisedajú a nivničtí turisťáčci, keří su zároveň aj muzikanté z Maléj nivničky, vytahujú nástroje a už hrajeme …jede forman dolinú a zbojníček brezinú… Vojta alias Hacker a Ondřej hladíjá svoje husle, Patrik alias Lev píská na píšťalku a přeplněný autobus minutu od minuty více a více burácí zpěvem … přidáváme …slúželo diefča ve fare, nemalo otca matere… Než počtvrtéj všecko přezpíváme a dozní náš zpěv, sme na horní zastávce v Lubině-Hrabové. Na zastávce vyprávím dětem pravdivý příběh o zbojníkoch Tučkovcoch z Lubiny, keří zabili na Javořině pro zlaté hodinky žida a dokládám, že dodnes se to místo, kde k této tragedii došlo, nese název U zabitého žida. Událost našla svoji cestu až do písní lidu pod Javořinú:

…ej, Javorinko šedá, ej, kdo pod tebú sedá,
ej, uherští zbojníci, ej, co zabili žida.

Ej, jak ho zabíjali, ej, tak mu povidali,
ej, nepujdeš židáčku, ej, z Uher do Moravy…

nebo:

Javorina šedá, kto pod tebou sedá?
Tučkovskí zbojníci, čo zabili Žida.

Keď ho zabíjali, tak mu povedali:
že ho vyprevadia z Uher do Moravy.

Židáčku, Židáčku, prečo ťa zabili?
Pre zlaté hodinky, keď sa im ľúbily.

…tato píseň, ve mně doznívá, když pozoruji, jak se záplava oslňující bílé vytrácí mezi posledními lubinskými domky … jde vstříc zážitkům a novým přátelstvím, aby se navíc s pomocí bohyně zbavila nebezpečných zbojníkú …

… dle našich možností sa Vás budeme snažit v následujících dňoch o táboření na Lubině 2009 co najvíc informovat …

● vlasti ●
● video z cesty na Lubinu prohlédajte TADYK ●
● pusťte si písničku JAVORINKO ŠEDÁ z moravskoslovenského pomezí
hraje HCM Martina Hrbáče a zpívá Luboš Holý – túto verzi sa děti neučily… ●